Szczepan Sikora

Umístění

Postava:

Szczepan Sikora se narodil 26. prosince 1865 (na svatého Štěpána) v Jablunkově jako syn Adama Sikory (tkalce a autora kantyczek) a Anny (rozené Płoszkové). Z rodného domu si odnesl hlubokou lásku ke společenské službě. Řemeslu – sedlářství a řemenářství – se vyučil ve Vídni. Po návratu z povinné vojenské služby se stal pilířem společenského života v rodném městě. Byl vynikajícím řemenářským mistrem a majitelem reprezentativního měšťanského domu (č. 135). Po dobu 21 let aktivně působil v představenstvu místní pobočky Hospodářského a záložního spolku a Raiffeisenovy pokladny. Angažoval se v budování polského kulturního života v Jablunkově prostřednictvím práce v Czytelni Katolicko–Ludowej a byl také členem Svazu slezských katolíků. Svou energii věnoval také jablunkovskému hasičskému sboru. V roce 1899 byl zvolen soudcem a znalcem, což mu vyneslo velký respekt, hned v následujícím roce se stal členem městské rady. V roce 1904 byl zvolen předsedou czytelnie. V roce 1907 zakládá skupinu Polského odborového svazu křesťanských dělníků. V roce 1908 zakládá Potravní spolek. V témže roce u příležitosti jubilea 60 let panování císaře Františka Josefa I. organizuje výjezd skupiny Jacků v krojích a jezdecké banderie do Vídně. Szczepan Sikora se těší obrovské společenské důvěře – v roce 1914 přebírá úřad potravinového komisaře pro zásobování obyvatelstva během války. V roce 1920 je zvolen starostou Jablunkova a současně vykonává funkci předsedy regionální plebiscitní komise. Jako filantrop, chtěje dbát o památku tragických osudů spoluobčanů, daruje v roce 1933 vlastní pozemek pro stavbu pomníku obětem první světové války a na sklonku svého života se věnuje přestavbě budovy starého kláštera na byty. Umírá nečekaně ve věku 71 let na následky krvácení do mozku v nemocnici v Jablunkově. Pohřben byl s poctami 13. června 1936 na místním hřbitově. Szczepan Sikora – hrdý a charismatický občan Jablunkova, je na fotografii a deskalu zachycen v jackovském kroji, který zdůrazňuje jeho důstojnost a připoutanost k tradici. Je to slavnostní oděv místní komunity, spojující v sobě eleganci a hluboce zakořeněný pocit identity. Právě v něm se v roce 1934 vydal do Varšavy na Sjezd Poláků ze zahraničí, kde reprezentoval jablunkovské Poláky.

Archiv Kapely Lipka